Indie, druhá nejlidnatější země světa, je známá především pěstováním čaje a koření. Dnes je ale 6. největším producentem kávy na světě a kávový sektor zde zaměstnává přibližně milion lidí. V níže položených oblastech převažuje pěstování Robusty (asi 60 % produkce), zatímco ve vyšších polohách se pěstuje Arabika (zhruba 40 %). Káva se pěstuje hlavně na jihu země a zajímavostí jsou speciální hybridní odrůdy přizpůsobené místním podmínkám – například S795, Kent, Catimor (Cauvery) nebo Selection 9.
Kávovník se do Indie dostal v 17. století díky poutníkovi Baba Budan. Arabové tehdy přísně střežili kávu jako cennou komoditu a její pašování bylo trestáno smrtí. Baba Budan při své cestě z Mekky přes Jemen propašoval sedm kávových zrn, která ukryl na svém pásu. Po návratu je zasadil v pohoří Baba Budan Giri (dříve Chandagiri), kde se kávovníku začalo velmi dařit.
Od konce 17. století začali kávu v této oblasti pěstovat drobní farmáři a postupně se rozšířila po celé jižní Indii. Skutečný rozvoj však nastal až v roce 1858, kdy se Indie stala britskou kolonií. Velká Británie chtěla konkurovat dalším koloniálním mocnostem v produkci kávy, a proto podporovala farmáře stabilními výkupními cenami. Pěstování však komplikovala choroba zvaná „leaf rust“ (rez listová).
Od roku 1870 navíc rostla poptávka po čaji, který byl na pěstování méně náročný, a mnoho farmářů proto přešlo právě na něj. Odrůda Coffea canephora byla vůči této chorobě odolná, což vedlo k jejímu rozšíření. V roce 1935 začali vědci vyvíjet hybridy Arabiky a Canephory, které byly odolné a zároveň si zachovaly lepší chuťový profil. Tyto nové odrůdy se začaly masově šířit od roku 1940.
V roce 1942 vznikla organizace Coffee Board of India, která měla zajistit stabilní výkup kávy a podporovat její marketing ve světě. Pod jejím dohledem se obchodovala většina produkce a do roku 1990 zaznamenala indická káva výrazný růst.
Dnes tvoří až 98 % producentů drobní farmáři s farmami o velikosti 1–3 hektary. Mezi nejznámější oblasti patří Karnataka (dříve Mysore), Kerala – známá svou monzunovou kávou Malabar – a Shevaroy, kde se pěstuje výhradně Arabika. Historicky nejvýznamnější oblastí je Baba Budan Giri, kde byly vysazeny první kávovníky. Výběrová káva z Indie je zatím hůře dohledatelná na úrovni konkrétních farem, protože se často prodává jako směs z daných regionů.
Díky hybridním odrůdám mají indické kávy typicky plné tělo, nízkou aciditu a chuťový profil s tóny koření, zeminy a čokolády. Tyto vlastnosti částečně zdědily po Canephoře.
Monzunové kávy mají ještě výraznější tělo a specifickou kořenitou chuť, která je velmi charakteristická, ale nemusí vyhovovat každému.
Rez listová je onemocnění kávovníku, které se poprvé objevilo na konci 19. století ve východní Africe. Projevuje se oranžovými skvrnami na listech, narušuje fotosyntézu a postupně vede k odumření celé rostliny. Nejčastěji se vyskytuje v nižších nadmořských výškách a teplejších oblastech. Napadení může farmářům způsobit ztrátu 10 až 80 % úrody.
V 19. století putovala káva z Indie do Evropy dlouhé týdny po moři. Během této cesty byla vystavena vlhkosti, větru a dešti, což výrazně ovlivnilo její chuť – získala plnější tělo a zemitější charakter, který si evropští zákazníci oblíbili.
S modernizací dopravy tento efekt postupně mizel, a proto se začal uměle napodobovat. Zrna se rozprostřou na otevřené plochy u pobřeží, kde jsou několik týdnů vystavena vlhkému monzunovému klimatu. Pravidelně se obracejí, aby nedošlo k plesnivění. Celý proces trvá přibližně 3 týdny.
Pokud jste při čtení tohoto článku dostali chuť na kávu, navštivte náš e-shop s kávou prazirnacoffeein.cz a vyberte si čerstvě praženou kávu z celého světa. Nyní se slevovým kódem BLOG10 získáte navíc 10% slevu na celý nákup.