Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů dnešní doby. Pijí ji staří i mladí a ti, kteří jí zatím neholdují, možná ještě neochutnali opravdu kvalitní. Káva nabízí široké spektrum chutí – od hořkosti přes sladkost až po ovocnost či aciditu. Je to doslova zázračný nápoj, který může v budoucnu zažít ještě větší boom.
Navzdory své popularitě má však mnoho milovníků kávy o tomto nápoji jen minimum informací. V minulosti byla vnímána především jako zdroj kofeinu a příliš se o ní nemluvilo. Dnes se na ni ale díváme jinak – pijeme ji pro její jedinečnou chuť i nekonečné možnosti experimentování s přípravou.
Přinášíme vám několik faktů a zajímavostí o kávě, které jste možná dosud neznali.
Káva je ovoce
Plody kávovníku připomínají třešně. Na rozdíl od nich ale obsahují dvě „pecky“, které leží naproti sobě a jsou z jedné strany zploštělé. Právě tyto pecky se po zpracování mění na zelená kávová zrna, která putují do pražíren.
Protože je káva ovoce, nese v sobě přirozeně i ovocnost a aciditu. V zeleném zrnu je těchto chuťových vlastností mnoho, ale během pražení se mohou ztratit. Při dlouhém a tmavém pražení ovocnost i acidita ustupují a do popředí se dostává hořkost. Zatímco v minulosti bylo trendem tmavé pražení, dnes roste popularita světlejších profilů.
Tmavě pražené kávy jsou vhodné pro espresso a mléčné nápoje, světle pražené se hodí spíše pro filtr.
Dva světy: komoditní a výběrová káva
Základní dělení kávy je na komoditní a výběrovou (specialty).
Komoditní káva je ta, kterou běžně najdete v supermarketech. Produkuje se primárně ve velkém objemu a její původ často není dohledatelný. Může pocházet z Brazílie, Kolumbie nebo Indie, ale nakonec končí smíchaná s kávami z celého světa. Neřeší se ani konkrétní odrůda či způsob zpracování – často se nerozlišuje ani mezi arabikou a robustou.
Výběrová káva naopak staví na transparentnosti. U takové kávy známe nejen druh (arabika/robusta), ale i konkrétní varietu (např. Caturra, Geisha, Mundo Novo), způsob zpracování, zemi, region, farmu i stanici zpracování.
Důležité je také to, že se tyto kávy před pražením nemíchají s jinými. Jednou z podmínek, aby byla káva označena jako výběrová, je minimálně 80 bodů podle SCA.
Ruční sběr je lepší než strojový
Způsob sběru má na kvalitu kávy zásadní vliv.
Při strojovém sběru se „očesá“ celý kávovník najednou – včetně nezralých i přezrálých plodů. I když se následně třídí, nikdy to není dokonalé. Tyto nekvalitní plody pak končí v levnějších kávách nebo v instantní kávě.
Ruční sběr je mnohem náročnější a pomalejší, ale umožňuje vybírat pouze dokonale zralé třešně. Sběrači se musí ke stromům vracet opakovaně, často v náročném terénu. Výsledkem je však výrazně vyšší kvalita. Nejlepší výběrová káva vzniká právě díky ručnímu sběru.
Jen čerstvá káva chutná nejlépe
Stejně jako u ovoce platí i u kávy, že nejlepší je čerstvá.
Důležitá je čerstvost sklizně – v obchodech se bohužel často prodávají i několik let staré kávy.
Druhou zásadní věcí je datum pražení. Káva je nejlepší přibližně dva týdny po upražení a své maximum si drží zhruba 2–3 měsíce. Poté její chuť postupně degraduje.
Pokud na obalu datum pražení chybí, je dobré se zamyslet proč. Často jde o komoditní kávu, která byla skladována dlouhou dobu a už není v nejlepší kondici.
Olejnatá káva není kvalitní ani zdravá
Setkali jste se někdy s lesklými, mastnými zrny? U supermarketových káv je to běžné, ale rozhodně to není dobré znamení.
Oleje vystupují na povrch při přepražení. Taková káva ztrácí chuťové nuance a zůstává jen hořkost. (Malé olejové skvrny na některých zrnech nevadí.)
Přepražená zrna jsou navíc křehká – pokud je snadno rozdrtíte mezi prsty, byla jejich struktura poškozena. Je to podobné jako u spáleného jídla – ani topinku nechcete úplně černou.
Fenomén „italské kávy“
S pojmem italská káva se setkáváme často, přestože se v Itálii káva nepěstuje (ani nikde v kontinentální Evropě).
„Italská káva“ obvykle znamená tmavé pražení bez výrazné acidity a ovocnosti. Často jde o komoditní kávu nižší kvality.
Jak funguje kofein?
Kofein funguje velmi zajímavým způsobem. V průběhu dne mozek produkuje látku zvanou adenosin, která způsobuje pocit únavy.
Kofein se však dokáže na jeho receptory „napojit“ a zablokovat je. Tím zabrání adenosinu vyvolat únavu. Díky tomu se více projeví neurotransmitery jako dopamin a glutamát – a my se cítíme bdělejší a energičtější.
Kolik kofeinu je v kávě?
Množství kofeinu nelze přesně určit, protože závisí na více faktorech.
Základní rozdíl je mezi arabikou a robustou – robusta obsahuje 2–3× více kofeinu.
Další roli hraje způsob přípravy. Delší extrakce, vyšší teplota a tlak znamenají více extrahovaného kofeinu.
Například espresso z arabiky může obsahovat přibližně 40 mg kofeinu. Obecně se za bezpečný denní příjem u dospělého člověka považuje kolem 300 mg, ale tolerance je individuální.
Pokud jste při čtení tohoto článku dostali chuť na kávu, navštivte náš e-shop s kávou prazirnacoffeein.cz a vyberte si čerstvě praženou kávu z celého světa. Nyní se slevovým kódem BLOG10 získáte navíc 10% slevu na celý nákup.